Cesta Vzpomínkové deky

Memory quilt neboli Vzpomínková deka, Deka plná vzpomínek nebo také Alba na látce.

Vzpomínkové deky jsou nádherný a naprosto originální dárek pro naše milované. Třeba k narozeninám, jubileu, k výjimečné události nebo Valentýnu. Základem Memory quiltů jsou fotografie, staré látkové předměty jako dětské svršky, pyžamka, plyšáci nebo staré košile, kravaty a šaty. Velmi pěkně působí vložený text, okopírovaný dopis nebo jména celé rodiny.

Ke mně přišel Memory quilt před Vánoci, jako dárek pro maminku od rodiny. Chci se podělit o cestu, kterou jsme společně ušli, od výběru vzoru a barev, až po sešívání a prošívání. Představím vám, jak taková deka vzniká, krůček po krůčku.

Kouzlo empatie

Ušít Memory quilt je skvělá zkušenost, velmi osobní a jedinečná. Každá přikrývka je originál, jako její majitel. Dle mého názoru je nejdůležitější dobře se naladit s dárcem, pochopit představy obou stran. Přeci jen není to dárek za kačku. A druhá nejpodstatnější část je výběr barev. Snažila jsem se vybrat tu nejlepší kombinaci, ale kolikrát jsem malinko zapochybovala, zda se tamta látka hodí k té druhé a jestli vše celkově ladí.

Přání znělo: Vzpomínková deka s fotografiemi v decentních barvách pro starší dámu. Paní Gabriela mě požádala o Vzpomínkovou deku pro svoji maminku, zaslala fotografie a už se více nemusela starat. Domluvili jsme se na společné představě, v jakém tónu by mělo být dílo laděno a to stačilo. Dostala hotový výrobek s průběžnými reporty jak práce pokračuje.

Kraď jako umělec

Po domluvě jsem hledala vlastní inspiraci. Říká se „kraď jako umělec“, a tak jsem se nechala inspirovat zahraničními quilty, přeci jen mají se šitím Memory quiltů bohatší zkušenosti. Inspirace je důležitá, posouvá vlastní hranice. Kdyby se nikdo nikým neinspiroval a nepřejímal nápady druhých, společnost by se nikam neposunula. A tak se pokaždé inspiruji a hledám to nejlepší řešení, snažím se ho vylepšit a udělat ho ještě lepším.

Nalezla jsem pár Vzpomínkových dek z českých luhů a hájů. Některé vypadaly zdařile, ale opravdu mě překvapuje šikmé pokládání fotek na koso. Většina patchworkových vzorů, pokud není výjimka jako obloukové vzory nebo crazy quilt, je řešena symetricky. Postavení fotek na koso působí rušivě a příliš chaoticky. Bohužel většina dek, které jsem našla byly řešeny tímto způsobem. Já pro svou deku zvolila vzor šachovnice, který se velmi pěkně šije a vypadá efektně. Snažila jsem se, aby fotky příliš nevyčnívaly a působily harmonicky. Jako by místo v dece bylo stvořené jen pro ně.

Po inspiraci a barvách přišly na řadu fotky. Ty paní Gabriela poslala v elektronické podobě a můj milovaný muž je upravil a vdechl jim bavlněný život. Fotky se musí oříznout, přebarvit a zvolit ten správný rozměr, aby seděly do šachovnice. Poté jsem je poslala na tisk. Domácí tisk fotek na látku jsem nezkoušela a ani nebudu. Raději to nechám na odbornících a mám jistotu že tisk bude kvalitní a vydrží.

Pak přišly na řadu propočty a výpočty metráže, ty já nikdy neměla ráda. Aby všeho bylo dost, ale ne moc a nic nechybělo. Všechno na konci pěkně vyšlo a z toho jsem měla opravdu velikou radost. Procvičila jsem si výpočty a teď počítám jedna báseň.

Dokonalá látka

O barvách jsem měla konkrétní představu, což je většinou problém. V USA si skočíte do obchodu s látkami a máte na výběr hned z několika kolekcí a každá má alespoň deset odstínů. U nás to tak snadné není a v okolí Ústí nad Orlicí už vůbec ne. Látky online nakupuji jen v nejvyšší nutnosti. Mám ráda osobní kontakt. Přijít do obchodu mrknout na látky, přiložit je k sobě a sáhnout si. To k šití neodmyslitelně patří. A tak přišel čas na výlet do Litomyšle, kde je jeden z mála obchůdků, kde lze sehnat zahraniční látky v celé kolekci (Český patchwork). Litomyšl je má srdeční záležitost, krásné město samo o sobě. Určitě stojí za návštěvu.

Vše jsem měla nakoupené a promyšlené, mohlo začít samotné sešívání. Šachovnici mám moc ráda, je to nenáročná technika, přesto vypadá šmrncovně.

Paní Gabriela si přála dvanáct fotografií na deku, a tak při úpravě fotek zbylo místo na jména členů rodiny. Bylo několik možností jak čtverečky se jmény využít, například vložit jej do šachovnice nebo vytvořit jakési věnování na rubovou stranu. Tato varianta nakonec zvítězila. Bála jsem se, že jména v šachovnici, by působila příliš rušivě.

Pár fotografií ze sešívání Topu. Při šití jsem myslela na následné prošívání. Většinu bloků jsem sešívala na zámeček“ a rozžehlovala.

Quiltování na rámu

Po sešítí všech dílků v jeden, tedy v Top, přišlo na řadu prošívání. To je sešití topu, výplně a spodní látky v jeden celek,  říká se tomu sendvič“. Bez něj by to byly jen tři volně vlající kusy látky. Je pár možností jak na to – prošití v ruce, na malém šicím stroji nebo na quiltovacím rámu. Já prošívám na rámu a nemohu si to vynachválit. Je to nejrychlejší a nejzdobnější způsob prošívání, u kterého mám jistotu, že se nic nebude krabatit. Nejdříve jsem si udělala návrh prošívání, zvolila barvy nití a pak všechny části přikrývky natáhla na rám. Při prošívání jsem už jen věřila, že jsem zvolila správný vzor. Prošití nakonec zapadlo na své místo a podtrhlo celkový dojem.

Po prošití jsem přikrývku začistila. Mrkla na nitky, zařízla do zvoleného rozměru, připravila si proužek na olemování a přišila ho.

A úplně nakonec jsem ručně přišila věnování na zadní stranu. Přišití jsem zvolila ruční, aby na lícové straně nebylo vidět a působilo nenápadně.

Bonus na závěr

Při mých propočtech, kolik látek bude třeba, vznikla malá rezerva, ze které jsem ušila polštářek. To byl teprve pravý“ patchwork, využít zbytky a dát jim jedinečnou tvář. Zvolila jsem techniku Bargello, protože jsem měla omezené množství červené látky.

Musím říct, že šití Memory quiltu mě opravdu velmi bavilo. Je to jiný kumšt, než si jen sešít pár kousků k sobě. Je to osobní a zodpovědná práce. Obdarovaný bude mít deku při šetrném zacházení klidně i dalších deset let, to už si říká o pořádný kus zodpovědnosti a pečlivosti.

Už teď se těším na další Vzpomínky, které mě inspirují k novým cestám.

Tímto děkuji paní Gabriele za velice příjemnou komunikaci a možnost poznat tak milého člověka.

A děkuji svému muži za jeho skvělé připomínky a nekonečnou trpělivost.

Komentáře